POPIS PROSTORU SAMOTY.

29. listopadu 2012 v 11:51



…že se hmotný svět rodí z "neprojeveného" (tedy "pouhého" slova někým vyřčeného či uloženého v jeho mysli) v projevené, tedy hmotné, našimi smysly vnímatelné…

Pokud kdo neví, tak takhle vypadá samota.
Jediná nikým nepřečtený věta.
Obdobně jak okolím nevšímaný zapomenutý jedinec.

Slovo, které se náhle narodilo ve skořápce hlavy, stejně zrovna nové jako nějaké kuřátko.
Slovo, které na začátku nic neznamená, neoznačuje žádnou událost a nebo věc.
Slovo samotné, opuštěné - a přesto již jsoucí.
Slovo, které je.

Člověka, i toho nejmizernějšího, aspoň někdo občas nafotografuje, slovo nikoli.
Samota slov v době, kdy všichni buší do klapek esemesky.

Slovo popisující objem každého slova, neboť jedno takové je nám významově objemné, a jiné zase vůči nám bezvýznamně vyfouklé jako z netopýří kůže měch.

Paradiktum.
K blízké smrti směřující zrovna čerstvé vylíhnuté kuřátko.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 29. listopadu 2012 v 12:17 | Reagovat

Stačí ti ona definice? Vystihuje skutečně pocity a emoce člověka propadajícího v samotu? Myslím si, že ne.

2 legalizaceslova legalizaceslova | 29. listopadu 2012 v 14:00 | Reagovat

Jaká definice? V blogu přece žádná nebyla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama