QUO VADIS, DOMINE… (9.)

16. března 2017 v 11:26



Prozatím to vypadá tak, že mě ten zcela běžný linkovaný sešit koupený včera za 24 korun dostane leda tak do kriminálu, taková je to tady náramná svízel, ohlásí-li se toliko kdosi v této zemi jen jako pouhý volební kandidát, inu, genocida náramná.

V tom čase, který mi ještě arestu zbývá, já ovšem v tempu své veřejné předvolební kandidatury nepovolím, a tak si vzápětí dovolím jednu rozvinutější paralelu, která snad doloží jednu další v této zemi zcela běžnou, a obecenstvem si naprosto nevšímanou, genocidně zločineckou praktiku.

Vzájemné zneprávňování jednotlivců před ústavou.

Na úvod popisu této praxe uvedu jednu související paralelu dílčí, že totiž já, pouhý komunálně volební kandidát, jsem nevypil sebemenší konzumní množství jakékoli formy etanolu již od půle července 1989, kdy jsem veřejně pronesl, že tento převrat chci zažít střízlivý.
Poněvadž k žádnému převratu prozatím nedošlo, zůstávám již déle nežli 27 roků v jeho střízlivém očekávání, zatímco třeba prezidentský kandidát Zeman, bez ohledu na nějaký převrat, pije vše, co nejenom teče a etanol obsahuje třeba i v rosolovitém skupenství, a dokonce se hrdě se k tomu veřejně hlásí.
Mám tedy dojem, že už hned v této vstupní jednotlivosti je mezi námi dvěma, jako ohlášenými kandidáty postavenými před zrcadlo platné ústavy, jistý rozdíl, v můj neprospěch, nerovnost, to se ví.

Jak jsem se dozvěděl z písemností zaslaných mi onehdy zdejším městským úřadem, ve městě, které obývá, tedy: je v něm přihlášeno k pobytu, asi 26 000 obyvatel, musím mezi nimi na podporu své kandidatury sesbírat 600 podpisů.
Na podporu kandidáta Zemana stačí podle znění jiného stejně planého volebního zákona sesbírat či shromáždit, popřípadě přímo podvést, 50 000 podpisů mezi 10 000 000 obyvateli.
Přičemž musím zvýznamnit, že pro volby několikeré stejně však demokratické, platí v této zemi několik volebních zákonů, když měl by v civilizaci postačovat univerzální zákon jeden.

Ale přejděme k propočítání obyčejné trojčlenky, jak jsem již předchozími čísly naznačil.

50 000 --- 10 000 000
600 = x .

Ostrouhám-li k výpočtu algebraicky zbytné nuly, přičemž těch ve zdejším veřejném životě zbytných bych mohl vypustit tisíckrát víc ( 000 ), dojdu k následujícímu zadání:
50 0 --- 10 000 0
6 = x ,
což máme 600 000 : 500, a tedy po dalším odnulovění: 6 000 : 5, což se rovná ekvivalentu 1 200 pro kandidaturu nutným podpisům, z čehož plyne, že jsem špatně zadal nebo deratizoval od blech nul, popřípadě spočítal, anebo že kandidát Zeman je vůči mně apriori zneprávněn před ústavou.

Abych však z genocidního nadržování nevinil tento stát zbytně, učiním ještě jeden jiný intelektuální pokus.

10 000 000 : 50 000 = 1 000 : 5 = 200 ,
26 000 : 600 = 260 : 6 = 43,333 .
Z čehož plyne, že i v této bajce je veřejně vyhlášený opilec spravedlivě na můj kandidátský úkor dlouholetého abstinenta povinností výše sumy jeho podpisového břemene opravdu spravedlivě potrestán.

Ovšem existuje tu ještě jedna volební bajka, v níž jsou v průběhu procesu komunálních voleb genocidně zvýhodnění všichni kandidáti, kteří do nich vstoupí na kandidátních seznamech různých těch účelových volebních uskupení nebo dokonce přímo politických stran.
Ti nemusejí před volbami sesbírat ani kaňku, ať se jedná o lumpa, notorického lenocha, nebo jiného takového šíbra, takový se nemusí pachtit sám s nutnými podpisy, ale může se vetřít pod bezpracná křídla, jako třeba například zdejší starosta, zatímco já se budu hmoždit, oni, oproti mně zprávnění před ústavou, mohou v tomto čase chlastat, jak bývalo zvykem například mezi zemany nebo slováčky odevždy.

Zdejší demokracie tedy už v takového maličkosti jednoho linkovaného sešitu znamená zcela zřetelně a genocidně, každému jinak.

Budu tedy muset i v tomto punku s příležitostí vyzvat zdejšího starostu, aby se přičinil i o nějaké hole trojčlenkově rozumnější znění příslušného volebního zákona.

Též učitelům matematiky, kteří nesvedou spočítat pouhou trojčlenku, ve školách státních učit nepatří.

Neboť, pokud bych býval byl původně odnulovával takto, 60 000 000 : 50 000 = 60 000 : 50 = 6 000 : 5 = 1 200, vychází mi výpočtem tentokrát, že 1 200 : 600 = 2, co tedy znamená, že tady kdosi je tedy prostřednictvím zákona oproti jinému hned na startu občansky dvakrát mizernější, divu je, či není, mám-li za sebou, stejně jako ten druhý, stejné 2 zkoušky týchž vysokoškolských matematik, dokonce jednou za 3 napoprvé u samotného tehdy profesora Rychlého.


* * *
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama